Obec Tismice
Obec Tismice

Tismice

První písemná zpráva o obci pochází z roku 1295. Správní území obce Tismice sestává ze dvou katastrálních území: katastrálního území Limuzy a katastrálního území Tismice, v nichž leží stejnojmenné sídelní útvary (obec Limuzy a obec Tismice). Celková rozloha správního území obce Tismice činní 750,9158 ha. Průměrná nadmořská výška správního území obce je 240 m n. m.. Počet obyvatel k 31.12.2019 činil 435.

TISMICE

Stávající zástavba obce se rozkládá po obou stranách údolí potoka Bušince. Jižní, pravobřežní část obce končí na jihu poměrně dramatickým svahem, nad nímž se rozkládá areál bývalého hradiště; pravobřežní zástavbě, a celé obci, dominuje románská basilika Nanebevzetí P. Marie z konce 12.století - jedná se o jednu z nejcennějších památek románské sakrální architektury u nás. Levobřežní zástavba je organizována zejména podél hlavních průjezdních komunikací a významně se v ní uplatňují dosti rozlehlé areály zemědělského hospodaření, dnes využívané i k dalším podnikatelským aktivitám.

V Tismicích se nacházejí následující nemovité kulturní památky:

  • 30313 / 2 - 863 - areál kostela Nanebevzetí P. Marie, Tismice;
  • 863/1 - kostel Nanebevzetí P. Marie;
  • 863/2 - márnice;
  • 863/3 - ohradní zeď kostela;
  • 863/4 - ohradní zeď hřbitova s bránou;
  • 863/5 - schodiště se socho sv. Jana Nepomuckého.
  • 30221 / 2 - 907 - výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy.
V území je stanovena plošná památková ochrana v Tismicích - ochranné pásmo kulturní památky, vyhlášené ONV Kolín dne 17.12.1987.

 

Území náleží do mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 7,5 °C a průměrnými ročními srážkami 550 - 570 mm (Na srážkoměrné stanici Český Brod 564 mm). V území převládá západní proudění. V údolí potoka Bušinec se projevují mírné teplotní inverze a na údolních svazích se projevuje expoziční klima.

Tismice leží jihozápadně od Českého Brodu a Sousedí s k.ú. Český Brod, Vrátkov, Mrzky, Limuzy, Rostoklaty a Nová Ves II.

Tismice leží v údolí potoka Bušinec. Střed obce se nachází v nadmořské výšce 240 m. Nejvyšší bod řešeného území je návrší Na hradištích jižně od Tismic s kótou ve výšce 304 m nad mořem. Nejnižší bod řešeného území je hladina potoka Bušinec na severovýchodním okraji katastru v nadmořské výšce 232.

Tismice náleží do povodí Labe, do kterého je odvodňováno přes potok Bušinec a Štolmířský a Týnický potok. Potok Bušinec pramení v lese jižně od Masojed a dořešeného území vstupuje severně od obce Mrzky.V Tismicích protéká návesním rybníkem u statku a na východní straně obce opouští řešené území. Na východním okraji Českého Brodu se Vlévá do Šembery, která se vlévá u Zvěřinku do Výrovky, která je levostranným přítokem Labe do kterého se vlévá u Kostomlátek.

pohled z jine strany

Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží Tismice do provincie Česká vysočina, subprovincie VI Česká tabule, oblasti VIB Středočeská tabule, celku VIB-3 Středolabská tabule, podcelku VIB-3E Českobrodská tabule do jihovýchodní části okrsku VIB-3E-b Čakovická tabule (větší část k.ú. Limuzy) a západní části okrsku VIB-3E-c Bylanská pahorkatina (větší část k.ú. Tismice). Čakovická tabule je plochá pahorkatina. Po stránce geologické je tvořena pískovci, spongility a slínovci. Bylanská pahorkatina je členitá pahorkatina. Po stránce geologické je tvořena pískovci, jílovci a prachovci a pískovci a slepenci. Na východním okraji katastru Tismic v údolí potoka Bušinec se nachází staré důlní dílo - ojedinělá těžba rud zaniklá do 19. století. Ve stejné lokalitě se nachází štola opuštěného průzkumného díla na měděnou rudu z roku 1962.

Na sprašových překryvech se vytvořily černozemě, illimerizované černozemně, typické hnědozemě a illimerizované hnědozemně. V místech erozního obnažení horninového podloží vznikly hnědé půdy na pískovcích a permokarbonských usazeninách. V údolí potoka Bušinec vznikly glejové půdy a nivní půdy na nivních uloženinách.

Na celém území je potenciálním přirozeným společenstvem společenstvo dubohabrových hájů, které je ve zbytcích zastoupeno v lesních porostech údolních strání. Na nivu potoka Bušinec je vázáno společenstvo olšin, které je místy zachováno v porostech břehových olšin.

Území je velmi intenzivně využívanou zemědělskou krajinou s velkou mírou zornění. Severní polovina území je rovná otevřená krajina. V okolí Tismic je její vyklizený charakter popřen rozsáhlými sady. Jižní polovina území je členitá, příjemného rázu s menšími celky polí a s nivními porosty a porosty lesa na pohledovém horizontu.

V Tismicích je hodně vzrostlých listnatých dřevin. Z neovocných dřevin jde především o lípy, jírovce a břízy. Z ovocných dřevin základní velikosti se uplatňují starší stromy třešní a hrušní, především ale ořešáky. Zvláště velký exemplář je na dvoře Tylova statku v Tismicích. V novodobé sadovnické úpravě veřejných prostranství je užito i stříbřité formy smrku pichlavého s problematickým estetickým účinkem v obcích ryze venkovského charakteru. Rovněž v novější úpravě soukromých zahrad je často užito kultivarů exotických jehličin nevhodných pro úpravu sídel se zachovalým venkovským rázem.

Tismice leží v oblasti s čistým ovzduším a nejsou ohrožována ani nadměrným hlukem a exhalacemi z dopravy. V zimním období však dochází k nízkým inverzím, ve kterých se kumuluje kouř z lokálních topenišť. Odpady jsou v obou sídlech sbírány do kontejnerů a odváženy na skládku do Radimi. Tříděný odpad - sklo, papír a plasty - je sbírán do oddělených nádob, umístěných ve středu obcí.

Mobilní aplikace

v obraze

google-play-downloadapp-store-download

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Mapová aplikace

TopGis mapová aplikace obce Tismice

Fůra sena

Fůra sena