Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Současnost Tismice
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1295. Správní území obce Tismice sestává ze dvou katastrálních území: katastrálního území Limuzy a katastrálního území Tismice, v nichž leží stejnojmenné sídelní útvary (obec Limuzy a obec Tismice). Celková rozloha správního území obce Tismice činní 750,9158 ha. Průměrná nadmořská výška správního území obce je 240 m n. m..
TISMICE
Stávající zástavba obce se rozkládá po obou stranách údolí potoka Bušince. Jižní, pravobřežní část obce končí na jihu poměrně dramatickým svahem, nad nímž se rozkládá areál bývalého hradiště; pravobřežní zástavbě, a celé obci, dominuje románská basilika Nanebevzetí P. Marie z konce 12.století - jedná se o jednu z nejcennějších památek románské sakrální architektury u nás. Levobřežní zástavba je organizována zejména podél hlavních průjezdních komunikací a významně se v ní uplatňují dosti rozlehlé areály zemědělského hospodaření, dnes využívané i k dalším podnikatelským aktivitám.
V Tismicích se nacházejí následující nemovité kulturní památky:
- 30313 / 2 - 863 - areál kostela Nanebevzetí P. Marie, Tismice;
- 863/1 - kostel Nanebevzetí P. Marie;
- 863/2 - márnice;
- 863/3 - ohradní zeď kostela;
- 863/4 - ohradní zeď hřbitova s bránou;
- 863/5 - schodiště se socho sv. Jana Nepomuckého.
- 30221 / 2 - 907 - výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy.
Území náleží do mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 7,5 °C a průměrnými ročními srážkami 550 - 570 mm (Na srážkoměrné stanici Český Brod 564 mm). V území převládá západní proudění. V údolí potoka Bušinec se projevují mírné teplotní inverze a na údolních svazích se projevuje expoziční klima.
Tismice leží jihozápadně od Českého Brodu a Sousedí s k.ú. Český Brod, Vrátkov, Mrzky, Limuzy, Rostoklaty a Nová Ves II.
Tismice leží v údolí potoka Bušinec. Střed obce se nachází v nadmořské výšce 240 m. Nejvyšší bod řešeného území je návrší Na hradištích jižně od Tismic s kótou ve výšce 304 m nad mořem. Nejnižší bod řešeného území je hladina potoka Bušinec na severovýchodním okraji katastru v nadmořské výšce 232.
Tismice náleží do povodí Labe, do kterého je odvodňováno přes potok Bušinec a Štolmířský a Týnický potok. Potok Bušinec pramení v lese jižně od Masojed a dořešeného území vstupuje severně od obce Mrzky.V Tismicích protéká návesním rybníkem u statku a na východní straně obce opouští řešené území. Na východním okraji Českého Brodu se Vlévá do Šembery, která se vlévá u Zvěřinku do Výrovky, která je levostranným přítokem Labe do kterého se vlévá u Kostomlátek.
Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží Tismice do provincie Česká vysočina, subprovincie VI Česká tabule, oblasti VIB Středočeská tabule, celku VIB-3 Středolabská tabule, podcelku VIB-3E Českobrodská tabule do jihovýchodní části okrsku VIB-3E-b Čakovická tabule (větší část k.ú. Limuzy) a západní části okrsku VIB-3E-c Bylanská pahorkatina (větší část k.ú. Tismice). Čakovická tabule je plochá pahorkatina. Po stránce geologické je tvořena pískovci, spongility a slínovci. Bylanská pahorkatina je členitá pahorkatina. Po stránce geologické je tvořena pískovci, jílovci a prachovci a pískovci a slepenci. Na východním okraji katastru Tismic v údolí potoka Bušinec se nachází staré důlní dílo - ojedinělá těžba rud zaniklá do 19. století. Ve stejné lokalitě se nachází štola opuštěného průzkumného díla na měděnou rudu z roku 1962.
Na sprašových překryvech se vytvořily černozemě, illimerizované černozemně, typické hnědozemě a illimerizované hnědozemně. V místech erozního obnažení horninového podloží vznikly hnědé půdy na pískovcích a permokarbonských usazeninách. V údolí potoka Bušinec vznikly glejové půdy a nivní půdy na nivních uloženinách.
Na celém území je potenciálním přirozeným společenstvem společenstvo dubohabrových hájů, které je ve zbytcích zastoupeno v lesních porostech údolních strání. Na nivu potoka Bušinec je vázáno společenstvo olšin, které je místy zachováno v porostech břehových olšin.
Území je velmi intenzivně využívanou zemědělskou krajinou s velkou mírou zornění. Severní polovina území je rovná otevřená krajina. V okolí Tismic je její vyklizený charakter popřen rozsáhlými sady. Jižní polovina území je členitá, příjemného rázu s menšími celky polí a s nivními porosty a porosty lesa na pohledovém horizontu.
V Tismicích je hodně vzrostlých listnatých dřevin. Z neovocných dřevin jde především o lípy, jírovce a břízy. Z ovocných dřevin základní velikosti se uplatňují starší stromy třešní a hrušní, především ale ořešáky. Zvláště velký exemplář je na dvoře Tylova statku v Tismicích. V novodobé sadovnické úpravě veřejných prostranství je užito i stříbřité formy smrku pichlavého s problematickým estetickým účinkem v obcích ryze venkovského charakteru. Rovněž v novější úpravě soukromých zahrad je často užito kultivarů exotických jehličin nevhodných pro úpravu sídel se zachovalým venkovským rázem.
Tismice leží v oblasti s čistým ovzduším a nejsou ohrožována ani nadměrným hlukem a exhalacemi z dopravy. V zimním období však dochází k nízkým inverzím, ve kterých se kumuluje kouř z lokálních topenišť. Odpady jsou v obou sídlech sbírány do kontejnerů a odváženy na skládku do Radimi. Tříděný odpad - sklo, papír a plasty - je sbírán do oddělených nádob, umístěných ve středu obcí.
