Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce Tismice

tismická basilika

Tismice navštívíme, sestoupíme -li po čtvrthodinové pouti z vyvýšené roviny od Nové Vsi do údolí tismického potoka. Proti nám za vodou vyčnívá skromně porostlý hřbet Hradiště, usvědčující svým jménem pravěkou osadu. Z někdejší vladycké tvrze se nedochovalo nic, ačkoliv byla několik století důležitým a výstavným sídlem zámožných zemanů. Hospodařili tu již r. 1319 Hájkové z Tismic, o něco později Vrbíkové z Tismic, jejichž rod zanikl v 16. století a statek tismický připadl obci Českobrodské. Roku 1547 byly Tismice Českému Brodu odňaty Ferdinandem I. a následně jím prodány Arnoštu Ychtrycovi z Ychtryc za 875 kop grošů českých. Po té byly Tismice v průběhu let ještě několikrát prodány a roku 1603 opět připadly Českému Brodu. Roku 1623 po konfiskaci provedené Ferdinandem II. se Tismice dostaly do rukou Lichtenštejnů.

(převyprávěno z knihy "Čechy", svazek XI. vydáno r. 1903 pod vedením A. Jiráska)

Nejstarší hradiště v Čechách byla objevena na Českobrodsku: Klučov, Doubravčice, Přistoupim a Tismice. Pocházejí z 8., v případě Doubravčic snad již ze 7. století a neliší se ještě příliš od neopevněných zemědělských osad. Jejich obyvatelé žili ve stejně prostých polozemnicích, užívali stejných pracovních nástrojů, nádob i jednoduchých ozdob a schraňovali zásoby obilí v obilních jamách jako okolní zemědělci. Potřebu opevnění vyvolaly patrně nájezdy sousedních kmenů. Navodil se tím však zároveň vývoj, jenž vedl k sociální diferenciaci: ze stálých strážců hradiště vznikla později vládnoucí vrstva , žijící z práce osad v okolí.

Hradiště u Tismic jižně za obcí je na návrší dosahujícím výškové kóty 292m. Z něho je daleký výhled do okolí, zejména k severu do Polabí, na severozápad za Úvaly ke klánovickému lesu a na východ k Lipanům. Návrší příkře klesá k severu, kde pod ním v nadmořské výšce kolem 239m teče potok Bušinec, vlévající se před Českým Brodem do Šembery. Severní a severozápadní část návrší má místní název " Na hradišťatech" nebo "Na hradišťích". Dobře znatelné valy, které by prokazovaly oprávněnost názvu se tam ale nejeví. Proto přesněji stanovit rozlohu hradiště zatím nelze. Při menším hloubkovém výzkumu v r. 1960 byl proťat na ploše 51m2 severní svah návrší, ve kterém jsme zjistili hlinito-popelovito-uhlíkovité vrstvy vytvářející jakousi kupu vysokou 1.4m. Opevnění zřejmě tvořila hradba s dřevěnou konstrukcí, zpevněná hlinitým násypem. Kameny, které by byly z přední i zadní strany hradby jsme nenalezli. Pod jižním okrajem vrstev vzniklých zřícením opevnění jsme objevili ve zkoumaném odkryvu jámu, kterou lze považovat za obilnici.

Archeologický průzkum je příspěvkem i pro paleontologii. Přinesl četné důkazy o tehdejším chovu domácích zvířat. V poměrně dobrých půdních podmínkách ve sprašové půdě obsahující dostatek vápna se kosterní pozůstatky nerozpadaly, takže byly snadno poznány kosti hovězího dobytka, koní, prasat, koz, ovcí a jen nepatrnou měrou zvěře jelení a zajíců.

Byly zde rovněž nalezeny zlomky žernovů, hliněných pekáčů a mazanice s otisky prutů, dvě kostěná šídla, přesleny a úlomek blíže neurčeného železného předmětu. Pozoruhodná je bohatost výzdobných námětů na tismické keramice, neboť každá nádoba se jimi lišila od druhé.

kniha "Klučov" - Dr. Jaroslav Kudrnáč CSc. (Academia 1970, str. 168-173)

V obecní knihovně kromě knih nalezneme také archeologické vykopávky místního slovanského hradiště, obrázky z historie obce a rovněž výtvarné práce dlouholetého knihovníka pana Josefa Buchara.

CHRÁM NANEBEVZETÍ P. MARIE, románská trojlodní basilika z 12. století.

Kostel tismický náleží k nejkrásnějším stavitelským památkám románského slohu v Čechách. Jedná se o trojlodní basiliku, vystavěnou ve 12. století. Nalezneme zde tři apsidy a dvě průčelní věže. Lodi baziliky jsou od sebe odděleny střídavě pilíři a oblými sloupy. Zdivo kostela tvoří kvádry hnědého pískovce, jehož barva přechází do různých tónů červené. Původní uzoučká románská okénka byla v r. 1755 rozšířena do současné podoby. Hlavní loď je klenutá, boční lodi mají strop rovný. V jižní zdi vede do postranní lodi gotický portál z 15. st., nad nímž je zasazen do červeného pískovce tesaný erb, představující poprsí muže stojícího mezi dvěma buvolími rohy. Vedle tohoto portálu jsou do zdi zasazeny dvě náhrobní, erby zdobené desky, jedna Václava Ryntera z Woren a na Vratkově z r. 1552 a druhá z r. 1609 s nápisem českým již nečitelným, dole se nachází erb se zkříženými klíči.

(Posvátná místa Království Českého, 1907, A. Podlaha, díl 1., Vikariát Českobrodský, Kostelecký)

Křížek (rozcestí komunikací ČB-Limuzy-Nová Ves)

K větší cti a slávě Boží byl tento kříž obnoven a znovu posvěcen na den svatého Vilibalda léta Páně 1946. Původně jej postavili r. 1853 občané tismičtí jako poděkování Boží prozřetelnosti za zrušení roboty v roce 1848.

Po první válce světové v roce 1922 byl obnovován v naději a zbožné víře v Boží ochranu naší osvobozené vlasti. Nyní jest obnovován v téže naději i víře, na poděkování za šťastné přetrvání poroby a za ochranu, kterou Bůh v tak hojné míře naší obci v době války poskytoval.

Tento nový kříž jest zhotoven z dubového kmene, který sloužil jako závora na silnici z Českého Brodu do Kostelce nad Černými lesy v době našeho osvobození, když Němci zmateně prchali z naší vlasti.

Město Český Brod jej věnovalo k tomuto účelu zdarma.